PP FinancialTimes

Týdenní přehled: první kroky do roku 2022

Začátek nového roku se tradičně nese v duchu předpovědí. Porostou dále akcie? Co čekat od centrálních bank? Bude inflace dále akcelerovat? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v našem krátkém výhledu pro rok 2022.

Ještě před tím však shrňme dění v uplynulém týdnu. Akciové trhy pokračovaly v růstu, když S&P 500 připsal 0,9 % na 4 766 bodů. Obchodování probíhalo poklidně a za snížené likvidity, přičemž nervozitu nevyvolalo ani pokračující šíření varianty viru omikron. Počty nových případů v USA dokonce dosahují rekordních hodnot v průměru okolo 400 tisíc denně. Pozitivem nicméně je, že s takovou intenzitou neroste počet hospitalizovaných v nemocnicích, když u většiny nakažených má koronavirus jen mírný průběh.

Rekordní počty případů hlásily v průběhu vánočních svátků i další země jako Francie, UK nebo Itálie, přičemž řada evropských států přistoupila k přísnějším opatřením. Dobrou zprávou alespoň je, že podle jihoafrické studie prodělání omikronu posiluje imunitu proti více závažné variantě delta. Boj s koronavirem nicméně bude plnit titulky novin i následující měsíce, přičemž existuje nemalá pravděpodobnost vypuknutí další pandemické vlny ČR.

Většině Čechů dělá alespoň radost sílící koruna, která tlumí inflační tlaky ze zahraničí. V posledních dnech zpevnila až k 24,85 EUR/CZK, tedy na nejsilnější úrovně od vypuknutí pandemie. Medvědí podíl na tomto vývoji má pochopitelně ČNB, která v průběhu následujících měsíců zvýší základní sazbu na úrovně okolo 4,75-5 % v rámci boje proti vysoké inflaci.

Právě růst domácích cen bude pravděpodobně v prvním čtvrtletí kulminovat, přičemž hovoří se o inflaci dosahující až 8-10 % meziročně. V druhé polovině roku by měla začít inflace znatelněji klesat, nicméně s velkou pravděpodobností zůstane delší dobu na zvýšených úrovních. K jejímu zkrocení poblíž inflačního cíle ČNB by mělo dojít zřejmě až koncem roku 2023.

Na vysokou inflaci bude reagovat i Fed, již v březnu podle všeho ukončí kvantitativní uvolňování a následně do konce roku přistoupí k 3-4násobnému navýšení sazeb. Půjde však spíše o postupné sundávání nohy z plynu než o šlápnutí na brzdu, měnová politika zůstane nadále v expanzivním módu. Velmi uvolněná bude i ECB, která bez ohledu na vyšší inflaci k navyšování úrokových sazeb letos nepřistoupí.

To bude podporovat akciové trhy, nicméně investoři by se měli připravit na nižší výnosy a vyšší volatilitu než v minulém roce. Vzhledem k tomu, že se aktuálně nacházíme někde uprostřed růstového cyklu, preferujeme spíše hodnotové akcie, které jsou více navázané na ekonomický vývoj. Své zaostávání z posledních let by pak měly začít dohánět evropské akcie, které jsou z pohledu valuací vůči USA o přibližně třetinu levnější.

V průběhu roku je poměrně pravděpodobný příchod více než 10% akciové korekce, mělo by však jít pouze o dočasný pokles a potenciálně zajímavou nákupní příležitost. Fundamenty nadále zůstávají silné – globální ekonomika poroste, měnová politika je stále v expanzivním módu, nezaměstnanost klesá a domácnosti mají nadprůměrné objemy úspor. Problémy v rámci dodavatelských řetězců by měly navíc postupně odeznívat, což v druhé polovině roku utlumí nyní vysoké inflační tlaky. To vše favorizuje akcie, které jsou navíc nadále výrazně atraktivnější ve srovnání s dluhopisy, jejichž výnosy jsou obecně nízké.

V prvním lednovém týdnu bude zajímavé sledovat úterní setkání zástupců kartelu OPEC, středeční zveřejnění zápisu ze zasedání Fedu a především páteční report z pracovního trhu USA, kde se očekává pokles míry nezaměstnanosti na 4,1 %.

Graf týdne: Hodnotové akcie z USA jsou vůči růstovým relativně nejlevnější za více než 20 let, zdroj: Yardeni Research