PP FinancialTimes

Týdenní přehled: pandemické obavy na ústupu

Strach z nové mutace koronaviru opadá, což žene akciové trhy výše. Americké akcie zaznamenaly nejlepší týden od letošního února, a to navzdory vyhlídkám růstu úrokových sazeb.

Konkrétně S&P 500 v uplynulém týdnu zpevnil o 3,8 % zpět nad hladinu 4 700 bodů. Dařilo se i evropským akciím, když STOXX Europe 600 připsal 2,8 %. Důvodem je optimismus ohledně nové mutace omikron, která nebude tak závažná, jak se dříve čekalo. Nyní používané vakcíny by proti ní měly být účinné, což snižuje hrozbu výrazných zdravotních a ekonomických dopadů.

Klíčovým tématem se tak opět stávají kroky centrálních bank. Šéf Fedu J. Powell překvapil trhy jestřábím tónem, když naznačoval rychlejší utahování měnové politiky. Důvodem je vysoká inflace, která už i podle jeho slov není jen přechodnou záležitostí. To ostatně potvrdil report za listopad, kdy spotřebitelská inflace ve Spojených státech dosáhla 6,8 % meziročně. Jedná se nejvýraznější inflační tempo od roku 1982 a zároveň šestý měsíc v řadě, kdy růst cen přesahuje hladinu 5 %.

Americká centrální banka tak pravděpodobně bude reagovat, a to již na zasedání tuto středu. Očekává se oznámení rychlejšího taperingu, tedy dřívější ukončení programu kvantitativního uvolňování. K prvnímu růstu úrokových sazeb by podle současných výhledů mělo dojít již na začátku května. Na konci roku 2022 by se poté úroková sazba Fedu měla držet v pásmu 0,75-1 %. To je výrazný posun očekávání způsobený právě vysokou inflací.

Inflace trápí i Česko, když v listopadu dosáhla meziročního tempa 6 %. Nebýt dočasného odpuštění DPH na energie, inflace by se pohybovala pravděpodobně okolo 7 %. V příštích měsících tak lze čekat pokračování růstu cen v ČR, přičemž tempo by mělo kulminovat v průběhu prvního kvartálu. ČNB tak s velkou pravděpodobností bude pokračovat v navyšování úrokových sazeb. Základní 2T repo sazba by se mohla v únoru dostat na úrovně 3,5-3,75 %.

Příští zasedání je naplánováno již na 22. prosince, v jeho rámci lze čekat navýšení přibližně o 50 bazických bodů v závislosti na vývoji pandemie. Nadále tak budeme svědky růstu úrokových sazeb, což se bezprostředně projeví zejména u firemních úvěrů, jejichž úročení je často navázáno na tržní sazby. Výrazné zdražení postihne i nové žadatele o hypotéky. Doba levného financování je tak zdá se u konce. Bohužel komerční banky na tento vývoj při úročení vkladů svých klientů až na výjimky výrazněji nereagují. Navíc ani ty nejlepší spořící účty nedokážou současné inflaci vzdorovat.

Důvodem vysoké inflace v rámci vyspělého světa je mimo jiné i velmi dobrá situace na trhu práce. Ve Spojených státech klesl počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti na nejnižší úrovně od roku 1969! Firmy mají potíže obsadit pracovní místa, což brzdí ekonomický růst a vyvolává cenové tlaky. To je ostatně problémem i domácí ekonomiky, když ČR vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti ze všech zemí OECD.

V začínajícím týdnu bude nejzajímavější sledovat především zmíněné zasedání Fedu, který ve středu pravděpodobně oznámí zrychlení tempa útlumu kvantitativního uvolňování. Ve čtvrtek poté bude zasedat ECB, nicméně žádná změna politiky se v jejím případě nečeká.

Ačkoliv konec roku bývá na trzích tradičně spíše klidnější, letošek by mohl být výjimkou. Nervozita je na patrná zejména z důvodu utahování měnové politiky a pandemie. Pro nadcházející kvartály preferujeme převážně hodnotové a cyklické akcie, které by měly těžit z očekávaného oživení ekonomik a postupného návratu našich životů do starých kolejí.

Graf týdne: inflace v ČR dosáhla 6 % a nadále poroste