PP FinancialTimes

Týdenní přehled: centrální banky u kormidla

Předvánoční dny se nesou v duchu zasedání centrálních bank. Po rozhodnutí Fedu o utažení měnové politiky přijde již ve středu na řadu ČNB, která bude krotit z řetězu utrženou inflaci.

Akciové trhy se v průběhu uplynulého týdne nacházely pod prodejním tlakem. Nejsledovanější zámořský index S&P 500 odepsal 1,9 % na 4 621 bodů, přičemž investoři se zbavovali především technologických akcií. To je patrné na vývoji indexu Nasdaq, který propadl o 2,9 % z důvodu výhledu na rychlejší růst úrokových sazeb. To nechutná zejména růstovým společnostem s vysokým oceněním, jejichž kurzy jsou založeny především na očekávaných ziscích ve vzdálenější budoucnosti.

Klíčovou událostí bylo středeční zasedání americké centrální banky. Fed podle očekávání oznámil rychlejší útlum programu kvantitativního uvolňování, který by měl skončit v březnu příštího roku. Následně jsou dveře otevřené pro zvýšení úrokových sazeb, k čemuž by mělo dojít dokonce 3x. Na konci roku 2022 tak čekejme základní sazbu Fedu okolo 0,9 %. V reakci na toto oznámení akcie paradoxně rostly, neboť investoři se zřejmě obávali ještě výraznější reakce Fedu na současnou inflaci.

Kroky amerických centrálních bankéřů lze hodnotit pozitivně. Tamní ekonomika již rozhodně nepotřebuje výrazné měnové stimuly, zejména v kontextu napjatého trhu práce a inflačních tlaků. Zároveň finanční kondice domácností je velmi dobrá a ziskové marže firem rekordně vysoké. Jedním z mála strašáků tak zůstává pandemie, nicméně varianta omicron podle posledních zpráv vyvolává mírnější průběh nemoci, zato je však výrazně nakažlivější.

Pod tlakem byly během minulého týdne i evropské akcie, když STOXX Europe 600 odepsal 0,4 %. Za zmínku rozhodně stojí zasedání ECB, v jeho rámci guvernérka Lagardeová naznačila, že ani v příštím roce centrální banka nehodlá přistoupit k navyšování úrokových sazeb. Naopak k navýšení sazeb se nečekaně odhodlala britská centrální banka (BoE), a to o kosmetických 15 bazických bodů na 0,25 %.

Nejen pro domácí investory bude velmi zajímavé středeční předvánoční zasedání České národní banky, která velmi pravděpodobně opět přistoupí k výraznému navýšení 2T repo sazby. Nejpravděpodobnější je růst o 0,75 procentního bodu na 3,5 %, nelze však vyloučit ani výraznější zásah. ČNB tak vyšle jednoznačný signál, že chce krotit současné inflační tlaky. Znatelný dopad těchto kroků se nicméně projeví až v horizontu 12-18 měsíců, tudíž celý rok 2022 se pravděpodobně ponese ve znamení velmi vysoké inflace.

Jednou z příčin je nadále rychle zdražující elektřina a plyn. Kombinace nízké produkce elektřiny z bezemisních zdrojů, dopadů zelené evropské politiky, vysoké poptávky a uškrcených dodávek ruského plynu žene ceny energií doslova raketovým tempem vzhůru. K tomu se navíc nyní přidává odstávka 4 jaderných reaktorů francouzské společnosti EdF a odložení spuštění plynovodu Nord Stream 2.

Na domácím spotovém trhu se plyn obchoduje za 130-140 EUR/MWh, což značí oproti situaci před rokem růst o neuvěřitelných 700 %. Příliš lepší není ani situace u elektřiny, ta se spotově obchoduje okolo 250-300 EUR/MWh, jsme tedy svědky více než pětinásobného meziročního růstu. Pro většinu spotřebitelů jsou sice důležitější futures kontrakty, nicméně i ty v posledních týdnech dramaticky rostou. Například elektřina pro rok 2022 se aktuálně obchoduje za 250 EUR/MWh (viz graf níže). Ceny energií tak budou silně rezonujícím tématem i v průběhu celého příštího roku.

V nyní začínajícím týdnu bude zajímavé sledovat pondělní valnou hromadu banky Moneta, v jejímž rámci se bude rozhodovat o transakci s PPF. Velmi důležité pak bude středeční zasedání ČNB. Z důvodu blížících se svátků budou investoři pravděpodobné méně aktivní a na burzách lze čekat podprůměrné objemy. V pátek pak bude většina trhů z důvodu oslav Štědrého dne uzavřena.

Graf týdne: Vývoj ceny elektřiny (rok 2022), EUR/MWh, zdroj: kurzy.cz